Okénko poslance Josefa Nekla

Místo argumentů nastupuje reklama

Platit z veřejných peněz inzerci v médiích či televizní reklamu, to už tu bylo mnohokrát. Ještě jsme nezapomněli na aktivitu ministerstva zemědělství s reklamou na české ryby. A výsledek? Téměř nulový. Takto vynaložené peníze považuji za plýtvání, ba až obtěžování našich občanů, kteří jsou všemi možnými reklamami přímo zahlceni. Je otázkou, nakolik mají vůbec takové reklamy smysl a jaká je jejich návratnost. Přesto chce ministryně školství Kateřina Valachová vynaložit 56 milionů za reklamu na inkluzi, kterou si vzala za svoji zásadní agendu, nehledě na odpor veřejnosti, učitelů i pracovníků ve školství. Přesvědčovat veřejnost o správnosti své politiky by místo inzerování měla ministryně tak, že navštíví regiony, setká se s učiteli, odborníky i rodiči a buď je přesvědčí silou odborných argumentů, že jde o správnou cestu, nebo uzná chybu. Spousta politiků tuto vlastnost, kdy uznají, že se mýlí, jaksi zcela ve vysokých funkcích ztrácí. Rodiče, učitelé i mnozí psychologové se negativního dopadu inkluze na žáky ze speciálních škol velmi obávají. Nepovažují totiž za správné paušálně zavádět inkluzi, neboť k těmto dětem ze speciálních škol by se mělo přistupovat individuálně a na to se vší pravděpodobností nebudou mít učitelé v běžných třídách dostatek času. Právě proto je velmi alarmující a smutné, že ačkoliv ve školství chybí dlouhodobě peníze a je bezpočet možností, jak by se veřejné prostředky daly účelně použít ve prospěch dětí, bude místo toho docházet k plýtvání penězi za reklamu, které se divák u televizních obrazovek ve většině případů vyhýbá.


Josef Nekl, poslanec Parlamentu ČR za KSČM

Zákeřná oligarchizace společnosti

    Mrazí mě v zádech, co v posledních dnech slyším při osobních rozhovorech či čtu na různých sociálních sítích v souvislosti se smutnou fraškou, která má jméno Čapí hnízdo. Občan volič nebo nevolič si přivlastnil názor, že vlastně krást, lhát a podvádět je normální. Babiš prostě vyhraje volby (ať předčasné či řádné) a basta. Již jsme měli několik křišťálově čistých premiérů. Jednoho zničil byteček za milióneček, který nedovedl zdůvodnit. Dalšímu vystavila stop politické kariéře  ambiciózní žena. Dnes máme dalšího čistého a spravedlivého. Jmenuje se Andrej Babiš, který si staví slávu (ano staví,lidé mu to baští) na mlžení, kličkování, lásce k rodině. Rodině, kterou chrání před zlem okolního světa. To mu však nebrání zbaběle se schovat za zády svých dětí a příbuzných. Přece on nic, vždyť u toho byli přece jiní, shodou okolností jeho blízcí. Je to prostě frajer. Přece všichni před ním rozkradli a současní kradnů miliardy, jejich idol Andy možná jenom desítky miliónů. Tito lidé, oprávněně zklamaní a  flustrovaní z dvacetisedmileletého vývoje u nás již otupěli. Nejsou schopni vstřebat, že miliardové majetky nashromáždily mnohé rodové dynastie za několik generací. Naši Babišové, Bakalové nebo jak se všichni ti čestní jmenují za maximálně dvě desetiletí. Jistě čistým způsobem, jistě nikomu nenabourali život, jistě neublížili mnoha slušným, jistě v honbě za mamonem nikomu nezasáhli do života.
    Je mi smutno, že je u nás tolik lidí, které lze ovlivnit demagogií a koupit si za koblihu. Možná touží po tom, jak jsme někde četl, aby se celá republika stala Babišovým hnízdem. A věří, že bude hájit jejich zájmy (obrazně řečeno v rámci demokracie jim bude zobat z ruky). Přitom oni již dnes zobou z ruky jemu. Nejsou ochotni pochopit problém oligarchizace, kdy si magnát za nemalé peníze  koupí pozici v politice (prázdnými a klamavými hesly i těmi koblihy), také prostor v médiích a mnoho naivních až zblblých lidí ještě zatleská. A tolik opěvovaná demokracie ustupuje na druhou kolej. Tento trend je velmi zákeřný. Spojuje se monopol politické, ekonomické a mediální moci. Takový vývoj je natolik nebezpečný, že ani princip sporu v kauze Čapí hnízdo mnoha lidem v hlavě nespustil varovný maják.  Řada z nich odmítá pochopit podstatu věci. A již dnes deklarují, že ANO má v krajských volbách u nich hlas. Přitom nemají odpověď na otázku, kdo že to za ně kandiduje a jaký má program. To, že se koalici KSČM a ČSSD podařilo například v mém Olomouckém kraji úspěšně 4 roky spravovat věci veřejné, že se mnohé udělalo a přitom významně snížila zadluženost kraje, že se podporuje vzdělávání děti pro technická povolání, že se bojuje za zlepšení životního prostředí, že jsme sice v druhé polovině v HDP a průměrné mzdě mezi kraji, ale odpoutali jsme se ode dna pomyslné tabulky, to jim nic neříká. Ne výsledky práce, ale líbivá prázdná hesla, rádoby lidová mluva je pro ně přesvědčivější. Je to ovoce dlouhodobého výplachu mozků ve sdělovacích prostředcích a prostor pro populisty ve veřejném prostoru. A v neposlední řadě i mnohdy strnulém přístupu k propagaci cílů KSČM a řady výborných výsledků při plnění volebních slibů.  To ale za každého komunistu nezmění ani předseda ÚV, KV či OV KSČM, ani poslanec či zastupitel jako jedinec. Tady má pole působnosti každý člen KSČM a s námi sympatizující, který je mnohdy aktivnější. Čas rychle běží, ale ještě není pozdě lidem pomáhat otevřít oči. Tvrdě poukazovat na zlodějiny minulé i současné a na ty, kteří za nimi stojí. Předkládat konkrétní cesty ke zlepšení celospolečenské situace, ukázat, že je tu síla, která stojí za jejich zájmy, ne zájmy hrstky vyvolených, kteří si tak rádi říkají elita. A při argumentaci možná i více přitvrdit. Ale vždy  korektně. I když se korektnost moc dnes nenosí. Pokud je nepřesvědčíme, pak zbývá než vyvěsit bilboardy: ANO – BUDE HŮŘ!

Josef Nekl, poslanec za KSČM

Nezdá se mi normální, že vedle vlajky ČR, vlajky EU se vyvěsí vlajka, která nemá nic společného například s oficiální státní návštěvou Magistrátu města Přerova zahraničním hostem. Zdá se mi, že je to zneužití budovy, ve které se mají řešit problémy všech občanů Přerova. Proč si vyvěšeči tohoto praporu nevyužijí své soukromé domy či byty. Proti gustu žádný dišputát. Navíc je to oslava teokracie = podřízení a řízení státu církví, na území Tibetu středověkými a velmi krutými pro...středky. Možná, že vyvěšovači volají po úplném podřízení státu jakékoliv náboženské společnosti či sekty i u nás. Proto se ptám, kdy bude na přerovské radnici na počest miliónů mrtvých vyvěšena vlajka Vietnamu, Koreje, Panamy, Sírie, Iráku, Líbie, Libanonu či za 300 mrtvých zastřelených každoročně na hranici USA - Mexiko. Populismus zakrývající se bojem za lidská práva jen na jedné straně může negativně ovlivnit politické a ekonomické cíle naší zahraniční politiky. Možná, že i Přerovu se jednou vyhne významný investor jen díky této krátkozraké politice. Možná se mýlím, ale to je můj názor na věc a nemluvím samozřejmě za všechny Přerovany, jako se vyjadřuje vyvěšením vla jky Tibetu naše radnice. Váš poslanec Josef Nekl.

 

 

http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/v-prerove-vyvesili-vlajku-pro-tibet-20160310.html

Už je to tady?

Na správnost financování Čapího hnízda (školící a zábavné středisko Agrofertu a ministra Babiše) byly provedeny dva audity.  Vše bylo shledáno v pořádku. To nám ve sněmovně několikrát sdělil strážce státní kasy, který ví, že všichni kradnů. A hle. Je tu problém. Ten čistý z nejčistších pravděpodobně lhal. Na své Čapí hnízdo sehnal dotaci 54 miliónů od Evropské unie. Při kontrole auditory se ukázalo, že ne čistě a proto byla vyměřena pokuta 6 miliónů korun. Nevím jakým zázrakem, ale nakonec ten, kdo mu v Čechách dotaci přiklepl mu pokutu snížil na 37 tisíc. Kdo umí, ten umí. Za ušetřené peníze asi nakoupil koblihy, které rozdával, když lidem sliboval, jak se všemi zatočí. Těmi co kradnů. Jsem zvědavý zda zatočí i se sebou. Nebylo by to čestnější, než pouštět do veřejného prostoru – Čapí hnízdo není moje, mě se to netýká?

Váš poslanec Josef Nekl


 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana poslance Josefa Nekla, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.
 
Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás s dotazem, který trápí nejednoho našeho spoluobčana. Jde o neochotu a liknavost při vypořádání pracovních úrazů a náhrady ušlého výdělku. Většinou těch, kteří poctivě pracovali pro své zaměstnavatele, při výkonu práce se zranili s trvalými následky a zaměstnavatel se chce vymanit z odpovědnosti z tohoto pro něj plynoucí. Nedávno jsem o tom viděl pořad v televizi a se stejným problémem jsem se setkal i ve svém volebním obvodě.
Zaměstnanec soukromé firmy působící v oblasti opravy stavebních železničních vozidel utrpěl 5. ledna 2010 pracovní úraz, na základě kterého byl druhý den operován. Ještě v době nemoci dostal výpověď ze zaměstnání, kterou však byl zaměstnavatel nucen vzít zpět. Opakovaně výpověď v roce 2013, kdy nebyla zaměstnanci nabídnuta odpovídající náhradní práce. Po celou tu dobu nedostává zaměstnanec mzdu ani za něj nebyly odváděny povinné odvody. Okresní soud rozhodl ve prospěch zaměstnance. Poté zaměstnanec požadoval náhradu ušlého výdělku, který k dnešnímu dni činí více než 550 tisíc korun. A hra začíná znovu. V říjnu 2015 krajský soud projednával odvolání firmy proti rozsudku o náhradě mzdy, 22. ledna 2016 okresní soud ustavuje soudního znalce v oboru lékaře posudkového lékařství, aby do osmi týdnů vypracoval nový znalecký posudek ke zdravotnímu stavu zaměstnance. Vzhledem k dosavadnímu průběhu žije zaměstnanec a jeho rodina v nedobrých ekonomických podmínkách.
Možná moc konkrétní příklad, ale lze ho zevšeobecnit, protože jistě není jediný. Proto se ptám vás, vážený pane předsedo vlády, jaké právní prostředí je nastaveno ve prospěch potřebných. Proč zcela jasná záležitost se vleče šestým rokem? Přemýšlí vláda o tom, že příští vypořádání těchto nároků převezme správa sociálního zabezpečení? Po intervencích na Ministerstvu spravedlnosti - nemůže ovlivňovat nezávislé soudy k urychlení projednávání a Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá dostatek prostředků k nápravě. Je třeba najít cestu k právní ochraně postiženého zaměstnance. Děkuji.
 
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana předsedu vlády.
 
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k tomu stávajícímu systému, tak jak v České republice funguje v posledních letech. Rozhodnutí o tom, zda se stal nebo nestal pracovní úraz, je na příslušném zaměstnavateli. V případě, že zaměstnanec nesouhlasí s tím, jak zaměstnavatel posoudil úraz, který se mu stal, tak rozhoduje soud. V případě, že zaměstnanec nesouhlasí se zaměstnavatelem, může podat žalobu k soudu. V případě, že zaměstnavatel ten pracovní úraz uzná, dochází k jeho odškodnění. V současné době ten systém vypadá tak, že odškodnění vyplácí buď Česká pojišťovna, nebo Kooperativa, podle toho, u koho je zaměstnavatel pojištěn. V některých případech se stává, že tyto pojišťovny nechtějí pracovní úraz uznat, ačkoli k tomu nemají žádné oprávnění.
Tento systém byl v minulých letech často kritizován. Bohužel nedošlo zatím k tomu, aby tady byl tento systém jasně definován pro příští období. My jsem o tom začali debatu v rámci vládní koalice. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo analytický materiál, kde navrhlo několik variant možného vývoje systému úrazového pojištění v České republice. A nakonec tedy vláda na základě tohoto materiálu rozhodla o tom, že by systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání měl přejít na Českou správu sociálního zabezpečení. V současné době má Ministerstvo práce a sociálních věcí za úkol připravit návrh konkrétní legislativy a tato legislativa potom bude předložena do parlamentu.
Čili mohu potvrdit, že na základě debat a úvah má vláda za cíl postupně připravit přechod výplaty a správy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání na ČSSZ, což je státní organizace v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.
Přirozeně ten konkrétní případ, který pan poslanec zmiňoval, neznám jeho podrobnosti, a pokud bych měl možnost se s nimi seznámit, tak bych pravděpodobně mohl říci více k příčinám toho, proč celá věc trvá tak dlouho. My jsme v minulosti vedli debaty o tom, jestli by nestálo za to, aby v oblasti, která se týká pracovněprávních sporů, nebo sporů, které se týkají právě nároků zaměstnanců vůči zaměstnavatelům, nemohly tady fungovat speciální soudní senáty, které by se zabývaly právě i otázkami pracovního práva nebo nároků, které vyplývají z pracovních úrazů, ale tato myšlenka se zatím neprosadila. To znamená, máme tady systém obecných soudů. A to, co oprávněně občané často kritizují, je příliš zdlouhavý způsob, jakým dnes u nás obecné soudy rozhodují.
 
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec má prostor pro svůj doplňující dotaz.
 
Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedo vlády, za vaši odpověď. Je vidět, že se nějaké ledy pohnou. Ono je to asi způsobeno tím, že zaměstnavatel má vždy nějakou větší páku a soudy si to přehazují ping-pong, protože soud uznal, on se odvolal, soud uznal, on se odvolal. To teď asi tady nevyřešíme. Ale já určitě využiji vaší nabídky a zpracuji určitou zprávu i ve spolupráci s poškozeným a s jeho odborovou organizací a potom bych vám to předal a třeba najdeme spolu nějaké východisko. Děkuji.
 
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda vlády si nepřeje vystoupit. Prosím tedy paní poslankyni Věru Kovářovou a připraví se pan poslanec Ivan Adamec.





 

Blíží se krajské volby

Dnes je tématem kampaně ČSSD Babiš. Rádoby skrytě sociální demokracie útočí na svého koaličního partnera hnutí ANO.Avšak Andrej Babiš je ten samý Babiš, se kterým před časem nadšeně podepsal současný premiér Sobotka koaliční smlouvu. Nijak se nezměnil a jde stále svou cestou, ke které se před vstupem do politiky rozhodl. Stejně tak v minulých parlamentních volbách prosazovali představitelé této oranžové strany zákaz restitucí. Bohužel nakonec všechno dopadlo jinak a církvím jsou vydávány pozemky, historické budovy i starožitnosti. V současné době se Státní pozemkový úřad rozhodl k nečekanému kroku. Zrušil rozhodnutí své pražské pobočky, které se týkalo vydání pozemků řádu maltézských rytířů v pražské Březiněvsi. Hodnota těchto pozemků se odhaduje na miliardy korun. Doufejme tedy, že nezávislý soud posoudí tento spor spravedlivě. Nejde však pouze o tyto miliardové částky, jsou vydávány pozemky pod zahrádkářskými osadami, kde je v zemi například kanalizace či vodovodní potrubí. A tak mnohé obce a města doslova dojíždějí na uvěření slibům ČSSD v čele s nynějším premiérem Bohuslavem Sobotkou. Billboardy, které nyní vidíme po republice, zdůrazňují především úspěchy této strany. Konečně, proč ne. Papír snese všechno a plané sliby, včetně těch o restitucích, nechtějí sociální demokraté prezentovat. Není se totiž čím chlubit. Na své volby do krajských zastupitelstev a Senátu chtějí investovat sto milionů. Je jen na nás, na občanech, zdali uvěříme reklamní kampani, která za sto milionů bude jistě masivní.

Josef Nekl, poslanec Parlamentu ČR za KSČM


 

8. březen – Mezinárodní den žen

Milé ženy, přeji Vám vše dobré. Aby žádná žena na celém světe nemusela i dnes bojovat za svá práva. Aby ženy měly rovné postavení i v našem kulturním prostředí - například v zaměstnání. Aby každá máma mohla dát svým dětem vše, co potřebují. Aby každá babička nemusela počítat každou korunku, když si rozděluje na co vydá svůj důchod. Přeji všem ženám mnoho lásky a štěstí.

Váš Josef Nekl


 

Problém – černé skládky

    Veřejnou diskuzi v posledních dnech vyvolává likvidace černých skládek. Zejména inovovaný přístup v nově připravovaném zákoně o odpadech. V zákoně, který je v současné době v připomínkovém jak meziresortním, tak legislativním řízení. Zejména některým politikům se nelíbí, že za pořádek na svém majetku bude odpovídat i majitel nemovitosti či bude nucen strpět likvidaci takové skládky na svém pozemku. Vlastník jakéhokoliv majetku si musí být vědom i své odpovědnosti za jeho stav. A jak to někdy skutečně je, může potvrdit nejedna samospráva. Ale vraťme se k diskutovanému problému – černé skládce. Otázku černých skládek v nově navrhovaném zákoně o odpadech řeší především § 11. Oproti dnešnímu stavu, kdy likvidaci černé skládky, ať vznikne kdekoliv a přičiněním kohokoliv na katastru obce, zajišťuje obec, dochází k posunu odpovědnosti i vůči majitelům nemovitosti, ve většině případů pozemků. Pokud se na katastru obce vyskytne černá skládka, bude majitel pozemku (pokud je znám) vyzván k jejímu odstranění – likvidaci. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, tzv. trojkové obce, vyvolá správní řízení. V rámci tohoto řízení bude dokazováno, zda černou skládku založil sám vlastník pozemku, či zda vznikla živelně a její původce je neznámý. Pokud se prokáže, že skládku na svém pozemku založil vlastník, bude povinen tuto skládku likvidovat na vlastní náklady i s udělením sankce. U sporných případů zůstává možnost odvolání a přešetření. Pokud se prokáže, že vlastník pozemku není původce černé skládky (jistě si majitel pozemku nezaveze vlastní majetek stovkami pneumatik, barely s nebezpečným odpadem či několika náklaďáky stavební sutě), a původce skládky zůstane neznámý, je povinností obce černou skládku zlikvidovat jako doposud. A to na základě výběrového řízení, kdy bude vybrána firma, která je k této činnosti oprávněna. Jedinou povinností majitele pozemku, jak je uvedeno výše, je strpět na svém majetku likvidaci skládky. V novém programovacím období je možno na takovou likvidaci obcí požadovat od ministerstva životního prostředí dotaci. Mnozí majitelé pozemků a zejména někteří politici vyjadřují obavu, že po likvidaci černé skládky dojde k újmě na majetku, poškození pozemku, například znehodnocení pozemku těžkou technikou. Jsem přesvědčen, že účelově předjímají. Zákon ani prováděcí vyhlášky nejsou dopracovány, nejsou předloženy k diskusi v Poslanecké sněmovně. Až bude dikce tohoto zákona opravdu známa a vyskytnou se v něm sporné body, je na poslancích a senátorech, aby v rámci pozměňovacích návrhů vyjádřili svá stanoviska. Například pokud bude chybět náprava škod způsobená likvidací černé skládky jako součást likvidace černé skládky.
    Je smutné, že stále a znovu černé skládky vznikají, že mezi námi žijí lidé, kteří nejsou ochotni žít podle nejzákladnějších pravidel soužití a nejzákladnějších pravidel ochrany vlastního životního prostředí. Jde o ohrožení kvality spodních i povrchových vod, jde o kontaminaci půdy, jde o zhoršování kvality ovzduší, jde o bezpečnost lidí i zvěře. Všímavost nás všech a samozřejmě i majitelů nemovitostí či těch, co je využívají ke svým podnikatelským záměrům, může mnohým černým skládkám zamezit, a tím například ušetřit finance na jejich likvidaci pro smysluplnější využití.

Josef Nekl, poslanec za KSČM, místopředseda Výboru pro životní prostředí



 

Nejlevnější se nerovná nejlepší

    Vyhrává nejlevnější, ať to stojí, co to stojí. To je filosofie platného zákona, podle kterého byl v mnoha místech vybírán dodavatel veřejné zakázky. A mnohé radnice na to doplatily. Občanům asi neunikly informace o tom, že ve statutárním městě Přerově se dostala do stavu kolapsu městská hromadná doprava. O co jde? Již ve čtvrtek 4. února nevyjelo v dopravní špičce sedm ze 47 spojů MHD. Krize gradovala v pondělí 8. února, kdy na pěti nejvytíženějších linkách nevyjelo 77 spojů. Kde jsou příčiny? Primárně v Zákonu o veřejných zakázkách, který mimochodem od prvopočátku KSČM kritizuje jako rizikový pro mnohé zadavatele. Primárně v zákonu, který byl přijat z  populistických pohnutek vládních poslanců ve volebním období 2010-13. Na jeho základě byl vybrán dodavatel na městskou hromadnou dopravu minulým vedením Přerovské radnice v březnu roku 2014. I když byl předpoklad, že hodnota zakázky na příštích deset let bude 250 miliónů korun bez DPH, výběrové řízení vyhrála společnost, která nabídla 136,8 miliónů korun bez DPH. Snad s předpokladem, že když to nebude vycházet, tak se nějak domluví. Jak se říká lidově – cenu zakázky „podsekli“ s tím, že radnici pak nezbude nic jiného, než plnit dodatečné požadavky. Nebudu spekulovat, koho to byl nápad. Ale předpoklad, že 250 miliónů bez DPH se ukázal realistický.

    Nové vedení radnice z logiky věci trvalo na plnění smluvních podmínek. Vítěz tendru SAD Trnava a jeho dceřina Dopravní a logistická společnost Přerov postupně přestávala být schopna své závazky plnit. Do tíživé situace se dostávali zaměstnanci – zejména řidiči autobusů, kteří za stále menší odměnu odjezdili více a více hodin. Při jejich návštěvě 5. února v mé regionální kanceláři mi sdělili, že mnohdy na hraně zákonných podmínek, například potřebného času na odpočinek mezi jednotlivými jízdami. Samotná dopravní společnost si pro zajištění služby pronajímala část autobusů od jiných dopravců. Díky své platební neschopnosti musela vozy vrátit. Stejně tak rostly dluhy u dodavatele pohonného média – zemního plynu (CNG). A výsledkem je kolaps městské dopravy a to, že k 8. únoru 2016 město vypovědělo smlouvu s Dopravní a logistickou společností pro neplnění smluvních podmínek.
    
Od 9. února autobusové linky obsluhuje nový dopravce (Arriva) podle běžných jízdních řádů a v první fázi převzal od Dopravní a logistické společnosti i řidiče autobusů. „Předpokládá se, že nový dopravce bude zajišťovat městskou autobusovou dopravu v Přerově příští dva roky – do doby, než bude znám výsledek řádného výběrového řízení“ stojí v tiskové zprávě Magistrátu města Přerova.

    Chtělo by se říci: konec dobrý, všechno dobré. Ale konec bude dobrý v momentě, kdy bude v Poslanecké sněmovně přijatý nový Zákon o zadávání veřejných zakázek, který se projednává. Zadávacím řízením vedle ceny, která je samozřejmě důležitá, budou vyhodnocovány i další, pro každý případ specifická, kritéria. Pak bude minimalizováno nebezpečí, že se obce a státní instituce dostanou do nezáviděnihodné situace, způsobené chytračením při soutěži o veřejnou zakázku.

Josef Nekl, poslanec za KSČM, zastupitel města Přerova

Před pár minutami poslanci vládní koalice nerozborně s pravicovou opozicí zamítli projednávání Zákona o majetkovém přiznání a o změně zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů z pera poslanců za KSČM. Nechci být populista, ale napadá mě jediná otázka - kdo se bojí prozrazení, jakým způsobem přišla k majetku nad 10 miliónů korun soukromá osoba a 30 miliónů korun právnická osoba a hlavně, jestli ho zdanila? A čí zájmy hájí poslanci, kteří hlasovali pro zamítnutí projednávání. Podívejte se jak hlasovali Vaši poslanci, kterým jste možná dali svůj hlas.
 
 
Hlasování Poslanecké sněmovny - 39/157
 
psp.cz
 

Úterý dne 9. února 2016 v 17,45 hod.


 
1  
2  
3  
4